ଜଳାତଙ୍କ

ଉଇକିପିଡ଼ିଆ‌ରୁ
Rabies
Dog with rabies in the paralytic (post-furious) stage
ଶ୍ରେଣୀବିଭାଗ ଓ ବାହାର ସ୍ରୋତ
ସ୍ପେଶାଲିଟିସଂକ୍ରାମକ ରୋଗ[*], veterinary medicine[*]
ଆଇସିଡ଼ି-୧୦A82.
ରୋଗ ଡାଟାବେସ11148
ମେଡ଼ିସିନ-ପ୍ଲସ001334
ଇ-ମେଡ଼ିସିନmed/1374 eerg/493 ped/1974
Patient UKଜଳାତଙ୍କ
MeSHD011818

ଜଳାତଙ୍କ (ଇଂରାଜୀରେ Rabies / ଲାଟିନ ଭାଷାରେ ˈreɪbiːz; ଯାହାର ଅର୍ଥ ପାଗଳାମି) ଗୋଟିଏ ଭୁତାଣୁ ଜନିତ ରୋଗ, ଏହାଦ୍ୱାରା ମନୁଷ୍ୟ ତଥା ଉଷ୍ମରକ୍ତ ପ୍ରାଣୀମାନଙ୍କର ମସ୍ତିଷ୍କରେ ପ୍ରଦାହ ହୁଏ ।ଆରମ୍ଭରେ ଜ୍ୱର ଓ ଦେହର ଅଘୋଡ଼ା ସ୍ଥାନରେ ଝିମ୍‌ଝିମ୍ ହୁଏ । [୧] ଏହି ଲକ୍ଷଣ ପରେ ପରେ କ୍ରମଶଃ ପ୍ରଚଣ୍ଡ ଅଙ୍ଗପ୍ରତ୍ୟଙ୍ଗ ଚଳନ, ଅଣାୟତ ଉତ୍ତେଜନା, ଜଳ ପ୍ରତି ଭୟ, ବିଭିନ୍ନ ଅଙ୍ଗ ଚଳେଇବାକୁ ଅକ୍ଷମତା, ଦ୍ୱନ୍ଦ(confusion) ଓ ଚେତନଶୂନ୍ୟତା (loss of consciousness) ହୁଏ । [୧] ଲକ୍ଷଣ ଦେଖାଯିବା ପରେ ପ୍ରାୟ ମୃତ୍ୟୁ ହୁଏ ।[୧] ଭୁତାଣୁ ପ୍ରବେଶ ସମୟଠାରୁ ଲକ୍ଷଣ ଆରମ୍ଭ ହେବାକୁ ସାଧାରଣତଃ ୧ରୁ ୩ ମାସ ଲାଗେ । କିନ୍ତୁ ସ୍ଥଳ ବିଶେଷରେ ଏହି ସମୟ ଏକ ସପ୍ତାହରୁ ଏକ ବର୍ଷ ହୋଇପାରେ ।[୧] କାମୁଡ଼ା ସ୍ଥାନଠାରୁ ଭୁତାଣୁ କେନ୍ଦ୍ରୀୟ ସ୍ନାୟୁମଣ୍ଡଳକୁ ଯିବା ନିମନ୍ତେ ଲାଗୁଥିବା ସମୟ ଉପରେ ଏହା ନିର୍ଭର କରେ ।[୨]

ପଶୁମାନଙ୍କ ଦେହରୁ ଜଳାତଙ୍କ ସଞ୍ଚାରିତ ହୁଏ । ସଂକ୍ରମିତ ପଶୁ ଅନ୍ୟ ସୁସ୍ଥ ପଶୁ ବା ମଣିଷକୁ କାମୁଡ଼ିଲେ ବା ରାମ୍ପୁଡ଼ିଲେ ଭୁତାଣୁ ସଞ୍ଚାରିତ ହୁଏ । [୧] ସଂକ୍ରମିତ ପ୍ରାଣୀର ଲାଳ ଅନ୍ୟ ପ୍ରାଣୀର ଝିଲ୍ଲୀ ସଂସ୍ପର୍ଶରେ ଆସିଲେ ରୋଗ ଡିଏଁ ।[୧] କୁକୁର କାମୁଡ଼ା ଯୋଗୁ ଅଧିକାଂଶ ଜଳାତଙ୍କ ମଣିଷ ଦେହରେ ହୁଏ ।[୧] ଅନେକ ଦେଶମାନଙ୍କରେ ଜଳାତଙ୍କ ରୋଗ‌ଗ୍ରସ୍ତ କୁକୁର ଥିଲେ ଏମାନଙ୍କ କାମୁଡ଼ିବାଦ୍ୱାରା ୯୯% ରୋଗ ହୁଏ ।[୩] ଆମେରିକା ଦେଶମାନଙ୍କରେ ବାଦୁଡ଼ି କାମୁଡ଼ାଦ୍ୱାରା ଜଳାତଙ୍କ ହୁଏ, କୁକୁର କାମୁଡ଼ା ଯୋଗୁ ୧ %ରୁ କମ ରୋଗ ହୁଏ ।[୧][୩] ମୂଷା ବା ଗୁଣ୍ଡୁଚି ଜାତୀୟ ଜୀବ କ୍ୱଚିତ ସଂକ୍ରମିତ ହୁଅନ୍ତି ।[୩] କାମୁଡ଼ା ସ୍ଥାନରୁ ଜଳାତଙ୍କ ଭୁତାଣୁ ପ୍ରାନ୍ତୀୟ ସ୍ନାୟୁ ମଣ୍ଡଳ ମାଧ୍ୟମରେ ଯାଇ ମସ୍ତିଷ୍କରେ ପ‌ହ‌ଞ୍ଚନ୍ତି । ଲକ୍ଷଣ ଆରମ୍ଭ ହେବାପରେ ହିଁ ଏହି ରୋଗ ନିର୍ଣ୍ଣୟ ହେବା ସମ୍ଭବ ହୁଏ ।[୧]

ପଶୁ ନିୟନ୍ତ୍ରଣ ଓ ଟିକାକରଣ ପ୍ରୋଗ୍ରାମ ଯୋଗୁ ପୃଥିବୀର ଆନେକ ସ୍ଥାନରେ କୁକୁରବାହିତ ଜଳାତଙ୍କ ସଙ୍କଟ ଦୂର ହୋଇଛି ।[୧] ଅତି ସଙ୍କଟରେ ଥିବା ଲୋକଙ୍କୁ ଟିକା ଦେବାକୁ ଉପଦେଶ ଦିଆଯାଏ । ଯେଉଁମାନେ ବାଦୁଡ଼ି ସ‌ହ କାମକରନ୍ତି ଓ ଯେଉଁମାନେ ବ‌ହୁତ ସମୟ ଧରି ଜଳାତଙ୍କ ରୋଗ ବ‌ହୁଳ ସ୍ଥାନରେ ରହ‌ନ୍ତି ସେମାନଙ୍କୁ 'ଉଚ୍ଚ ସଙ୍କଟମୟ' ବୋଲି କୁହାଯାଏ ।[୧] ଜଳାତଙ୍କ ପ୍ରଭାବିତ ଲୋକଙ୍କୁ ଲକ୍ଷଣ ପ୍ରକାଶ ପାଇବା ପୂର୍ବରୁ ଟିକା ଓ ଇମ୍ମ୍ୟୁନୋଗ୍ଲୋବିନ ଦେଲେ ରୋଗ ପ୍ରତିରୋଧ-ସାପେକ୍ଷ ହୁଏ ।[୧] କାମୁଡ଼ା ବା ରାମ୍ପୁଡ଼ା କ୍ଷତ ସ୍ଥାନ‌କୁ ସାବୁନ ପାଣିରେ ଭଲରୁପେ ୧୫ ମିନିଟ ଧୋଇଲେ ବା ପୋଭିଡନ୍ ଆୟୋଡିନ କିମ୍ବା ଡିଟର୍‌ଜେଣ୍ଟ ବ୍ୟବ‌ହାରଦ୍ୱାରା ଭୁତାଣୁ ମରି ପାରନ୍ତି ବା ସଞ୍ଚାରଣ ପ୍ରତିରୋଧ ହୋଇପାରେ ।[୧] ଲକ୍ଷଣ ଆରମ୍ଭ ପରେ ଅଳ୍ପ କେତେକ ଲୋକ ବଞ୍ଚନ୍ତି । ଏହା ସମ୍ଭବ ହୁଏ ଅତି ଖର୍ଚ୍ଚସାପେକ୍ଷ ମିଲଅକି ପ୍ରୋଟୋକୋଲ ଚିକିତ୍ସା ନେଲେ ।[୪]

ପୃଥିବୀରେ ବାର୍ଷିକ ୨୬୦୦୦ରୁ ୫୫୦୦୦ ମୃତ୍ୟୁ ଜଳାତଙ୍କ ରୋଗ‌ଯୋଗୁ ହୁଏ ।[୧][୫] ଏହାର ୯୫ %ରୁ ଅଧିକ ମୃତ୍ୟୁ କେବଳ ଏସିଆଆଫ୍ରିକାରେ ହୁଏ ।[୧] ଆଣ୍ଟାର୍କଟିକା ବ୍ୟତୀର ଅନ୍ୟ ସବୁ ମହାଦେଶର ୧୫୦ରୁ ଅଧିକ ଦେଶରେ ଜଳାତଙ୍କ ରୋଗ ହୁଏ ।[୧] ୩ ଶହ କୋଟିରୁ ଅଧିକ ଲୋକ ଏହି ରୋଗପ୍ରବଣ ଇଲାକାରେ ରହ‌ନ୍ତି ।[୧] ଅଧିକାଂଶ ୟୁରୋପ ଓ ଅଷ୍ଟ୍ରେଲିଆସ୍ଥିତ ଦେଶମାନଙ୍କରେ ବାଦୁଡ଼ି ଦେହରେ ଜଳାତଙ୍କ ଥାଏ ।[୬] ଅନେକ ଛୋଟ ଦ୍ୱୀପରେ ଜଳାତଙ୍କ ଆଦୌ ନ ଥାଏ ।[୭]


ଚିହ୍ନ ଓ ଲକ୍ଷଣ[ସମ୍ପାଦନା]

Person with rabies, 1959

ସଂକ୍ରମଣ ହେବାଠାରୁ ଶର୍ଦ୍ଦି ଭଳି ଲକ୍ଷଣ ପ୍ରକାଶ ପାଇବାକୁ ୨ ରୁ୧୨ ସପ୍ତାହ ଲାଗେ । ଇନ୍‌କ୍ୟୁବେଶନ ସମୟ ୪ ଦିନରୁ ଆରମ୍ଭ କରି ୬ ବର୍ଷ ପର୍ଯ୍ୟନ୍ତ ହୋଇପାରେ । ଏହା କାମୁଡ଼ା ସ୍ଥାନ, କ୍ଷତ ଆକାର ଓ ଭୁତାଣୁ ସଂଖ୍ୟା ଉପରେ ନିର୍ଭର କରେ । ଲକ୍ଷଣ ଅଧିକ ହୋଇ ଆଂଶିକ ପାରାଲିସିସ, ଉତ୍କଣ୍ଠା, ନିଦ୍ରାହୀନତା, ଚିନ୍ତାଶକ୍ତି ଅଭାବ, ଉଦ୍ଦମତା, ଅସାଧାରଣ ବ୍ୟବହାର, ପାରାନୈଆ, ଭୟ, ହାଲ୍ୟୁସିନେସନ ହୋଇ ଆସ୍ତେ ବାଉଳି ଚାଉଳି ହେବା ଦେଖାଯାଏ ।[୮] ଜଳାତଙ୍କ ମଧ୍ୟ ହୁଏ ।
ପ୍ରଥମ ଲକ୍ଷଣ ଦେଖାଯିବାର ୨ରୁ ୧୦ ଦିନ ପରେ ପ୍ରାୟ ମୃତ୍ୟୁ ହୁଏ । ଇଣ୍ଟେନ୍ସିଭ ଚିକିତ୍ସା ସତ୍ତ୍ୱେ କ୍ୱଚିତ କେହି ବଞ୍ଚିଯାଆନ୍ତି ।[୯] ଜିନ ଜିସେ କୌଣସି ଟିକା ନ ନେଇ ୨୦୦୪ ମସିହାରେ ପ୍ରଥମ ରୋଗୀ ଭାବେ ମିଲ୍ଅକି ପ୍ରୋଟୋକଲଦ୍ୱାରା[୧୦] ଚିକିତ୍ସିତ ହୋଇ ପ୍ରଥମ ରୋଗୀ ଯିଏ କି ଏହି ରୋଗରୁ ବଞ୍ଚି ଯାଇଥିଲେ । ଏହି ପ୍ରୋଟୋକଲଦ୍ୱାରା ୮% ରୋଗୀ ବଞ୍ଚି ପାରୁଛନ୍ତି ।

ଜଳାତଙ୍କ[ସମ୍ପାଦନା]

ଏହି ରୋଗର ଶେଷ ଭାଗରେ ରୋଗୀର ଢ଼ୋକିବାରେ ଅସୁବିଧା ହୁଏ, କିଛି ପାନୀୟ ଦେଖାଇଲେ ଆତଙ୍କିତ ହୁଏ ଓ ତାହାର ଶୋଷ ମେଣ୍ଟେଇ ପାରେନାହିଁ । ପାଟିରୁ ଅତ୍ୟଧିକ ଲାଳ ନିର୍ଗତ ହୁଏ । ପିଇବା ନିମନ୍ତେ ଭାବିଲେ, ଚେଷ୍ଟା କଲେ ବା ସେ କଥା କହିଲା ମାତ୍ରେ ରୋଗୀର ଯନ୍ତ୍ରଣାଦାୟକ ମାଂସପେଶୀ ସଙ୍କୋଚନ ଗଳାରେ ଓ ଲାରିଙ୍କ୍ସରେ ହୁଏ ।

କାରଣ[ସମ୍ପାଦନା]

TEM micrograph with numerous rabies virions (small, dark grey, rodlike particles) and Negri bodies (the larger pathognomonic cellular inclusions of rabies infection)

ରାବିସ ଭୁତାଣୁଅଷ୍ଟ୍ରେଲିଆ ବାଦୁଡ଼ି ଭୁତାଣୁ ସହ ଅନେକ ପ୍ରକାରର ଲିସା ଭୁତାଣୁଦ୍ୱାରା ଜଳାତଙ୍କ ରୋଗ ହୁଏ ।[୧୧]

ସଂକ୍ରମଣ[ସମ୍ପାଦନା]

ମନୁଷ୍ୟ ସହ ଯେ କୌଣସି ଉଷ୍ମ ରକ୍ତ ସମ୍ପର୍ଣ୍ଣ ପ୍ରାଣୀଙ୍କଠାରେ ଏହି ରୋଗ ହୋଇପାରିବ, ପକ୍ଷୀମାନଙ୍କଠାରେ ପରୀକ୍ଷାଗାରରେ କେବଳ ଏହି ରୋଗ ହୋଇପାରେ ।[୧୨] ଶୀତଳ-ରକ୍ତ ସମ୍ପର୍ଣ୍ଣ ମେରୁଦଣ୍ଡୀ ପ୍ରାଣୀଙ୍କ ଜୀବକୋଷରେ ଏହି ରୋଗ ହୋଇପାରୁଛି ।[୧୩][୧୪] ଅନେକ ପଶୁଙ୍କ ଦେହରେ ଏହା ସଂକ୍ରମିତ କରାଇ ମନୁଷ୍ୟକୁ ସଂକ୍ରମିତ ହୋଇପାରୁଛି । ସଂକ୍ରମିତ ବାଦୁଡ଼ି[୧୫][୧୬], ମାଙ୍କଡ଼, କୋକିଶିଆଳି, ବଳଦ, ଗଧିଆ, କୁକୁର, ନେଉଳ ମଧ୍ୟରେ ହଳଦିଆ ନେଉଳ[୧୭], ବିଲେଇ, ରାକୁନ୍ (raccoons), କଏଟ (coyotes) ଇତ୍ୟାଦି ପ୍ରାଣୀ ଏହି ରୋଗ ବାହକ ହୋଇ ମନୁଷ୍ୟ ପ୍ରତି ସଙ୍କଟ ସୃଷ୍ଟି କରନ୍ତି ।
ପୋଷା ଗୃହପାଳିତ ପଶୁଙ୍କଦ୍ୱାରା ମଧ୍ୟ ଏହି ରୋଗ ବ୍ୟାପେ ।
ଗୁଣ୍ଡୁଚି, ମୂଷା, ଠେକୁଆ, ଗିନିପିଗ୍, ହାମ୍‌ସ୍ଟର (hamster), ଚିପ୍‌ମଙ୍କ (chipmunks) ଇତ୍ୟାଦି ରୋଡେଣ୍ଟଙ୍କୁ ଏହି ରୋଗ ହୁଏ ନାହିଁ ଓ କଦାପି ମନୁଷ୍ୟକୁ ରୋଗ ସଂକ୍ରମଣରେ ଏମାନେ ସାହାଯ୍ୟ କରନ୍ତି ନାହିଁଭିରଜିନିଆ ଓପ୍ପୋସମ ପ୍ରତିରୋଧ କରେ କିନ୍ତୁ ଇମ୍ମୁନ ନୁହେଁ ।[୧୮]
ରୋଗାକ୍ରାନ୍ତ ପ୍ରାଣୀଙ୍କର ଲାଳସ୍ନାୟୁରେ ଭୁତାଣୁ ଥାଆନ୍ତି ।[୧୯][୨୦] କାମୁଡ଼ାଦ୍ୱାରା ସର୍ବଦା ଏହି ରୋଗ ସଂକ୍ରମିତ ହୁଏ ନାହିଁ । ଅନେକ କ୍ଷେତ୍ରରେ ପ୍ରାଣୀ ବିନା କାରଣରେ ଉତ୍ତେଜିତ ହୋଇ ଆକ୍ରମଣ କରନ୍ତି ।[୨୧]
ମନୁଷ୍ୟଠାରୁ ମନୁଷ୍ୟ ସଂକ୍ରମଣ କ୍ୱଚିତ ହୁଏ । ଟ୍ରାନ୍ସପ୍ଲାଣ୍ଟ ଅପରେଶନ ପରେ କେତେକ କେଶ ଲିପିବଦ୍ଧ ହୋଇଛି ।[୨୨]
କାମୁଡ଼ା ପରେ ଭୁତାଣୁ ପ୍ରାନ୍ତୀୟ ସ୍ନାୟୁ ମାଧ୍ୟମରେ (afferent nerve) ଗତି କରି କେନ୍ଦ୍ରୀୟ ସ୍ନାୟୁ ମଣ୍ଡଳରେ ପହଞ୍ଚେ ।[୨୩] ଏହି ସମୟରେ ଭୁତାଣୁ ଚିହ୍ନଟ କରିହୁଏ ନାହିଁ କିନ୍ତୁ ଟିକା ଦେଲେ ଇମ୍ମୁନିଟି ଜାତ ହୁଏ । ଥରେ ମସ୍ତିଷ୍କରେ ପହଞ୍ଚି ଗଲେ ଏହା ଅତି ଶିଘ୍ର ଏନ୍‌କେଫାଲାଇଟିସ୍ ରୋଗ ସୃଷ୍ଟି କରେ ଓ ଲକ୍ଷଣ ଦେଖାଯାଏ । ଥରେ ଲକ୍ଷଣ ପ୍ରକାଶିତ ହେଲେ ମୃତ୍ୟୁ ୯୯ %ରୁ ଅଧିକ ହୁଏ । ମେରୁଦଣ୍ଡରେ ମଧ୍ୟ ସଂକ୍ରମଣ ହୋଇ ଟ୍ରାନ୍ସଭର୍ସ୍ ମାୟେଲାଇଟିସ ହୁଏ । [୨୪][୨୫]

ରୋଗ ନିର୍ଣ୍ଣୟ[ସମ୍ପାଦନା]

ପ୍ରାଥମିକ ଅବସ୍ଥାରେ ଏହି ରୋଗ ନିର୍ଣ୍ଣୟ ବହୁତ କଷ୍ଟ, ଅନ୍ୟ ରୋଗ ଓ ଆଗ୍ରେସିଭନେସ୍ (aggressiveness) ସାଥିରେ ଦ୍ୱନ୍ଦ ହୁଏ ।[୨୬] ଫ୍ଲୋରେସେଣ୍ଟ ଆଣ୍ଟିବଡି ଟେଷ୍ଟ (Fluorescent Antibody Test ବା FAT) ଏହାର ସ୍ୱର୍ଣ୍ଣିମ ପରୀକ୍ଷା ଯାହା ଡବ୍ଲ୍ୟୁ.ଏଚ୍.ଓ.ଦ୍ୱାରା ସ୍ଥିରିକୃତ ହୋଇଛି ।[୨୭] ମୃତ୍ୟୁ ପରେ ପଚି ଯାଇଥିବା ଦେହରୁ[୨୮] ରୁଟିନ ପରୀକ୍ଷା ନିମନ୍ତେ ଆର୍.ଟି ପି.ସି.ଆର୍ (RT PCR ) ପରୀକ୍ଷା ଉପଯୁକ୍ତ[୨୯] । ମସ୍ତିଷ୍କ, ଲାଳ, ପରିସ୍ରା ଓ ସେରେବ୍ରୋସ୍ପାଇନାଲ୍ ଫ୍ଲୁଇଡ ନେଇ ପରୀକ୍ଷା କରାଯାଏ । କାମୁଡ଼ିଥିବା ଜୀବକୁ ମଧ୍ୟ ପରୀକ୍ଷା କରି ଭୁତାଣୁର ଉପସ୍ଥିତି ପରୀକ୍ଷା କରାଯାଏ ।
ବିଭିନ୍ନ ପ୍ରକାରର ଭୁତାଣୁଦ୍ୱାରା ହେଉଥିବା ଏନ୍‌କେଫାଲାଇଟିସ୍ (encephalitis) ରୋଗ ସାଥିରେ ନିର୍ଣ୍ଣୟ ଦ୍ୱନ୍ଦ ହୁଏ ।
ସାଧାରଣ ଲାଇଟ ମାଇକ୍ରୋସ୍କୋପିଦ୍ୱାରା (light microscopy) ଶସ୍ତାରେ ଏହି ରୋଗ ମଧ୍ୟ ଜାଣିହୁଏ ।[୩୦]

ପ୍ରତିଷେଧ[ସମ୍ପାଦନା]

ଲୁଇ ପାଶ୍ଚର ଓ ଏମିଲ୍ ରୁକ୍ସ ୧୮୮୫ ମସିହାରେ ଟିକା ପ୍ରସ୍ତୁତ କରିବା ପର୍ଯ୍ୟନ୍ତ ଜଳାତଙ୍କ ରୋଗରେ ମୃତ୍ୟୁ ଅବଶ୍ୟମ୍ଭାବୀ ଥିଲା । ସଂକ୍ରମିତ ଠେକୁଆର ସ୍ନାୟୁରୁ ଭୁତାଣୁ ବାହାର କରି ୫ରୁ ୧୦ ଦିନ ପର୍ଯ୍ୟନ୍ତ ଶୁଖେଇ ଦୁର୍ବଳ କରି ଟିକା ତିଆରି କରାଯାଉଥିଲା ।[୩୧] ଏହି ଭଳି ଟିକା ଆଜିକାଲି ମଧ୍ୟ ଅନେକ ଦେଶରେ ବ୍ୟବହାର କରାଯାଉଛି, ଏହା ଶସ୍ତା ଅଟେ ।[୩୨]
ଡିପ୍ଲଏଡ ସେଲ୍ ରାବିସ୍ ଟିକା ୧୯୬୭ ମସିହାରେ ବାହାରିଲା । ଅପେକ୍ଷାକୃତ କମ ଦାମିକା ଚିକେନ୍ ସେଲ୍ ଏମ୍ବ୍ରିଓ ଟିକା ଓ ପରିସ୍କୃତ ଭେରୋ ସେଲ୍ ଟିକା ଆଜିକାଲି ମିଳୁଛି । ଭି.ଆର୍.ଜି. (V-RG) ଟିକା ବେଲଜିଅମ, ଫ୍ରାନ୍ସ, ଜର୍ମାନୀ ଓ ଆମେରିକାରେ ଅଣଗୃହପାଳିତ ପଶୁମାନଙ୍କଠାରୁ ରୋଗ ବ୍ୟାପିବା ବ୍ୟାହତ କରିବା ନିମନ୍ତେ ବ୍ୟବହାର କରାଯାଉଛି ।[୩୩] ମଣିଷ ଓ ଗୃହପାଳିତ ପ୍ରାଣୀମାନଙ୍କୁ ଏହି ଟିକା ଦେବା ଦରକାର ହେଉଛି ।[୩୪]
ବିଂଶ ଶତାବ୍ଦୀର ୧୦୦ ମୃତ୍ୟୁରୁ କମି ଏହା ଆଜିକାଲି ଆମେରିକାରେ ବର୍ଷକୁ ୧ ବା ୨ମୃତ୍ୟରେ ସୀମିତ ଅଛି । ଅଧିକାଂଶ ମୃତ୍ୟୁ ବାଦୁଡ଼ି କାମୁଡ଼ା ପରେ ଜାଣି ନ ପାରିବା ଯୋଗୁ ହେଉଛି ।[୩୫]
ପ୍ରତି ବର୍ଷ ସେପ୍ଟେମ୍ବର ୨୮ ତାରିଖ ଦିନ ପୃଥିବୀ ଜଳାତଙ୍କ ଦିବସ ରୂପେ ପାଳନ କରାଯାଉଛି ।[୩୬]

ଚିକିତ୍ସା[ସମ୍ପାଦନା]

ସଂକ୍ରମଣର ୧୦ ଦିନ ଭିତରେ ଆଶୁ ଚିକିତ୍ସା କଲେ ଜଳାତଙ୍କ ରୋଗ ରୋକି ହେବ । ଯେତେ ଶୀଘ୍ର ସମ୍ଭବ କ୍ଷତକୁ ଭଲ ଭାବରେ ପାଞ୍ଚ ମିନିଟ ଧରି ଧୋଇଲେ ଭୁତାଣୁ ସଂଖ୍ୟା କମିଯାଏ ।[୩୭]
ଆମେରିକାରେ (the Centers for Disease Control and Prevention) ରାବିସ୍ ଇମ୍ମ୍ୟୁନୋଗ୍ଲୋବ୍ୟୁଲିନ୍ ଗୋଟିଏ ଡୋଜ୍ ଓ ରାବିସ୍ ଟିକା ଚାରି ଡୋଜ ୧୪ ଦିନ ମଧ୍ୟରେ ଦେବାକୁ ନିର୍ଦ୍ଦେଶ ଅଛି ।[୩୮] ଇମ୍ମ୍ୟୁନୋଗ୍ଲୋବ୍ୟୁଲିନ୍ ୨୦ ୟୁନିଟ/ କେଜିରୁ ଅଧିକ ଦିଆଯିବ ନାହିଁ । ଏହି ଔଷଧ ଅତ୍ୟଧିକ ଦାମିକା । ଏହାକୁ କ୍ଷତ ଚାରିପଟେ ଇଞ୍ଜେକସନ୍ ଆକାରରେ କିଛି ଦିଆଯାଏ ଓ ଅବଶିଷ୍ଟାଶଂ କ୍ଷତଠାରୁ ଦୂରରେ ଗଭୀର ମାଂସପେଶୀରେ ଦିଆଯାଏ ।[୩୯]
ପ୍ରଥମ ଡୋଜଟି ଆହତ ହେବା ସଙ୍ଗେ ସଙ୍ଗେ ଦିଆଯାଏ, ଅଧିକ ଡୋଜ ଏହାର ତୃତୀୟ, ସପ୍ତମ ଓ ଚତୁର୍ଦ୍ଦଶ ଦିନ ଦିଆଯାଏ । ଯେଉଁମାନେ ଆଗରୁ ଟିକା ନେଇଥିବେ ସେମାନେ ଇମ୍ମ୍ୟୁନୋଗ୍ଲୋବ୍ୟୁଲିନ୍ ନେବା ଆବଶ୍ୟକ ନାହିଁ, କେବଳ ପୋଷ୍ଟଏକ୍ସପୋଜର ଟିକା ୦ ଦିନ ଓ ୨ୟ ଦିନ ଦିଆଯାଏ ।
ପୁରାତନ ପେଟରେ ଦିଆଯାଉଥିବା ଟିକା ଶସ୍ତା କିନ୍ତୁ ତାହା ଆଉ ଦିଆଯାଉ ନାହିଁ ଓ ବଦଳରେ ଡବ୍ଲ୍ୟୁ.ଏଚ୍.ଓ. ସ୍ଥିରୀକୃତ ଟିକା ଦିଆଯାଉଛି ।
ଇଞ୍ଜେକସନ ବାହୁର ଉପର ଭାଗରେ ଥିବା ଡେଲ୍‌ଟଏଡ ପେଶୀରେ ଦିଆଯାଏ, ପିଚାରେ ଦିଆଯାଏ ନାହିଁ, କାରଣ ସେଠାରେ ଭୂଲ କ୍ରମେ ପେଶୀରେ ଇଞ୍ଜେକସନ ନ ପହଞ୍ଚି ଚର୍ବିରେ ଦିଆଯିବା ସମ୍ଭାବନା ଥାଏ । ପିଲାମାନଙ୍କ ଜଙ୍ଘର ବାହାର ଭାଗରେ ଦିଆଯାଏ ।

ପ୍ରେରିତ କୋମା[ସମ୍ପାଦନା]

ଆମେରିକାର କିଶୋରୀ ଜିସେ (Jeanna Giese) କୌଣସି ଟିକା ନ ନେଇ ମଧ୍ୟ ବଞ୍ଚିଯାଇଥିଲେ । ତାଙ୍କର ଚିକିତ୍ସକ ଗୋଟିଏ ହାଇପୋଥେସିସ୍ ଉପରେ ନିର୍ଭର କରି ତାଙ୍କର ଚିକିତ୍ସା କରିଥିଲେ । ଏହି ହାଇପୋଥେସିସ୍‌କୁ ମିଲ୍ଅକି ପ୍ରୋଟୋକଲ ("Milwaukee protocol") କୁହାଗଲା । ଏହି ହାଇପୋଥେସିସ୍ ଅନୁସାରେ ଜଳାତଙ୍କ ଭୁତାଣୁର ମସ୍ତିଷ୍କ ଉପରେ ସ୍ୱଳ୍ପ କାଳୀନ ନଷ୍ଟକାରୀ ପ୍ରଭାବ ରହେ । ଏଣୁ ମସ୍ତିଷ୍କର କର୍ମକୁ (function) ଆଂଶିକ ବନ୍ଦ କରିଦିଆଗଲେ ଏହା ନଷ୍ଟକାରୀ ପ୍ରଭାବରୁ ରକ୍ଷା ପାଇଯିବ । ଏହି ସମୟ ମଧ୍ୟରେ ଦେହର ଇମ୍ମ୍ୟୁନ ସିସ୍ଟମ ଭୁତାଣୁକୁ ପ୍ରତିହତ କରିଦେଇ ପାରିବ । ଏହାକୁ ମନରେ ରଖି ସେହି କିଶୋରୀକୁ ଔଷଧ (ketamine, midazolam, ribavirin, and amantadine) ଦେଇ କୋମାକୁ ନିଆଗଲା । ରୋଗୀକୁ ୩୧ ଦିନ ଏକାନ୍ତରେ ରଖାଗଲା ଓ ୭୬ ଦିନ ଡାକ୍ତରଖାନାରେ ରଖାଗଲା ପରେ ଡିସଚାର୍ଜ କରିଦିଆଗଲା ।[୪୦] ଉଚ୍ଚ ସ୍ତରୀୟ ମସ୍ତିଷ୍କ କାମ ସେ କରିପାରିଲା, କିନ୍ତୁ କେବଳ ଦୌଡିବା ଓ ସନ୍ତୁଳନରେ (ଭାରସାମ୍ୟ) ସାମାନ୍ୟ ତୃଟି ରହିଲା[୪୧] ଯାହା ନିମନ୍ତେ ଚିକିତ୍ସା ଚାଲିଥିଲା ।

ପୂର୍ବାନୁମାନ[ସମ୍ପାଦନା]

ଟିକା ନ ନେଇଥିବା ବ୍ୟକ୍ତିର ଥରେ ସ୍ନାୟୁଗତ ଲକ୍ଷଣ ପ୍ରକାଶ ପାଇଲେ ପ୍ରାୟ ପ୍ରାଣ ଘାତକ ହୁଏ ।[୪୨]
ସଂକ୍ରମଣର ଛଅ ଦିନ ମଧ୍ୟରେ ଟିକା ନେଲେ ରୋଗକୁ ପ୍ରତିହତ କରିହୁଏ, ଯେତେ ଶୀଘ୍ର ପାର ସେତେ ଶୀଘ୍ର ଟିକା ଦେଲେ ୧୦୦% ବିପଦମୁକ୍ତ ହେବ ।
ମିଲ୍ଅକି ପ୍ରୋଟୋକଲରେ ଚିକିତ୍ସା କରି ୪୩ ଜଣ ରୋଗୀରୁ ୫ ଜଣ ବଞ୍ଚିଯାଇଛନ୍ତି ଓ ଚିକିତ୍ସା ନ ପାଇଥିବା ରୋଗୀଙ୍କ ଅପେକ୍ଷା ଚିକିତ୍ସା ପାଇଥିବା ରୋଗୀ ଅଧିକ ଦିନ ବଞ୍ଚନ୍ତି ।[୪୩]

ଆଧାର[ସମ୍ପାଦନା]

  1. ୧.୦୦ ୧.୦୧ ୧.୦୨ ୧.୦୩ ୧.୦୪ ୧.୦୫ ୧.୦୬ ୧.୦୭ ୧.୦୮ ୧.୦୯ ୧.୧୦ ୧.୧୧ ୧.୧୨ ୧.୧୩ ୧.୧୪ ୧.୧୫ ୧.୧୬ "Rabies Fact Sheet N°99". World Health Organization. July 2013. Retrieved 28 February 2014.
  2. Cotran RS; Kumar V; Fausto N (2005). Robbins and Cotran Pathologic Basis of Disease (7th ed.). Elsevier/Saunders. p. 1375. ISBN 0-7216-0187-1. {{cite book}}: Unknown parameter |author-separator= ignored (help)
  3. ୩.୦ ୩.୧ ୩.୨ Tintinalli, Judith E. (2010). Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)). McGraw-Hill. pp. Chapter 152. ISBN 0-07-148480-9.
  4. Hemachudha T, Ugolini G, Wacharapluesadee S, Sungkarat W, Shuangshoti S, Laothamatas J (May 2013). "Human rabies: neuropathogenesis, diagnosis, and management". Lancet neurology. 12 (5): 498–513. doi:10.1016/s1474-4422(13)70038-3. PMID 23602163.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  5. Lozano R, Naghavi M, Foreman K, Lim S, Shibuya K, Aboyans V, Abraham J, Adair T, Aggarwal R,; et al. (Dec 15, 2012). "Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010". Lancet. 380 (9859): 2095–128. doi:10.1016/S0140-6736(12)61728-0. PMID 23245604.{{cite journal}}: CS1 maint: extra punctuation (link) CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  6. "Presence / absence of rabies in 2007". World Health Organization. 2007. Retrieved 1 March 2014.
  7. "Rabies-Free Countries and Political Units". CDC. Retrieved 1 March 2014.
  8. Schoenstadt A (2008-07-21). "Rabies Symptoms". eMedTV. Retrieved 2010-01-30.
  9. Rupprecht CE, Willoughby R, Slate D (2006). "Current and future trends in the prevention, treatment and control of rabies". Expert Review of Anti-infective Therapy. 4 (6): 1021–1038. doi:10.1586/14787210.4.6.1021. PMID 17181418.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  10. Jordan Lite (2008-10-08). "Medical Mystery: Only One Person Has Survived Rabies without Vaccine--But How?". Scientific American. Retrieved 2010-01-30.
  11. "Rabies, Australian bat lyssavirus and other lyssaviruses". The Department of Health. Dec 2013. Retrieved 1 March 2014.
  12. Gough PM, Jorgenson RD (1976). "Rabies antibodies in sera of wild birds" (PDF). Journal of Wildlife Diseases. 12 (3): 392–5. PMID 16498885.
  13. Wong, Derek. "Rabies". Wong's Virology. Retrieved 19 Mar 2009.
  14. Campbell,James B.;Charlton,K.M. (1988). Developments in Veterinary Virology: Rabies. Kluwer Academic Publishers: Springer. p. 48. ISBN 0-89838-390-0.{{cite book}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  15. Pawan JL (1959). "The transmission of paralytic rabies in Trinidad by the vampire bat (Desmodus rotundus murinus Wagner". Caribbean Medical Journal. 21: 110–36. PMID 13858519.
  16. Pawan JL (1959). "Rabies in the vampire bat of Trinidad, with special reference to the clinical course and the latency of infection". Caribbean Medical Journal. 21: 137–56. PMID 14431118.
  17. Taylor PJ (December 1993). "A systematic and population genetic approach to the rabies problem in the yellow mongoose (Cynictis penicillata)". The Onderstepoort Journal of Veterinary Research. 60 (4): 379–87. PMID 7777324.
  18. McRuer DL, Jones KD (May 2009). "Behavioral and nutritional aspects of the Virginian opossum (Didelphis virginiana)". The veterinary clinics of North America. Exotic animal practice. 12 (2): 217–36, viii. doi:10.1016/j.cvex.2009.01.007. PMID 19341950.
  19. The Merck Manual, 11th Edition (1983), p. 183
  20. The Merck manual of Medical Information. Second Home Edition, (2003), p. 484.
  21. Turton, Jenny (2000). "Rabies: a killer disease". National Department of Agriculture. Archived from the original on 2006-09-23. Retrieved 2014-07-24.
  22. Srinivasan A, Burton EC, Kuehnert MJ, Rupprecht C, Sutker WL, Ksiazek TG, Paddock CD, Guarner J, Shieh WJ, Goldsmith C, Hanlon CA, Zoretic J, Fischbach B, Niezgoda M, El-Feky WH, Orciari L, Sanchez EQ, Likos A, Klintmalm GB, Cardo D, LeDuc J, Chamberland ME, Jernigan DB, Zaki SR (March 2005). "Transmission of rabies virus from an organ donor to four transplant recipients" (PDF). N Engl J Med. 352 (11): 1103–11. doi:10.1056/NEJMoa043018. PMID 15784663.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  23. Jackson, Alan C., Wunner, William H. (2002). Rabies. Academic Press. p. 290. ISBN 978-0-12-379077-4.{{cite book}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  24. Joanne Lynn, M.D. (October 1997) Transverse Myelitis: Symptoms, Causes and Diagnosis The Transverse Myelitis Association
  25. Larry Ernest Davis; Molly K. King; Jessica L. Schultz (15 June 2005). Fundamentals of neurologic disease. Demos Medical Publishing. p. 73. ISBN 978-1-888799-84-2.
  26. Cynthia M. Kahn, BA, MA, ed. (2010). The Merck Veterinary Manual (10th ed.). Kendallville, Indiana: Courier Kendallville, Inc. p. 1193. ISBN 0-911910-93-X. {{cite book}}: |access-date= requires |url= (help)CS1 maint: multiple names: editors list (link)
  27. Dean, D. J., and M. K. Abelseth. "Laboratory techniques in rabies: the fluorescent antibody test." Monograph series. World Health Organization 23 (1973): 73.
  28. David D, Yakobson B, Rotenberg D, Dveres N, Davidson I, Stram Y (2002). "Rabies virus detection by RT-PCR in decomposed naturally infected brains". Veterinary Microbiology. 87 (2): 111–8. PMID 12034539.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  29. Tordo N, Bourhy H, Sacramento D (1995) PCR technology for lyssavirus diagnosis. In: Polymerase Chain Reaction (PCR) for Human Viral Diagnosis Clewley JP, ed. Boca Raton: CRC. pp 125–145.
  30. Dürr S, Naïssengar S, Mindekem R, Diguimbye C, Niezgoda M, Kuzmin I, Rupprecht CE, Zinsstag J (2008). Cleaveland, Sarah (ed.). "Rabies diagnosis for developing countries" (PDF). PLoS Neglected Tropical Diseases. 2 (3): e206. doi:10.1371/journal.pntd.0000206. PMC 2268742. PMID 18365035. e206.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link) CS1 maint: unflagged free DOI (link)
  31. Geison GL (April 1978). "Pasteur's work on rabies: Reexamining the ethical issues". Hastings Center Report. 8 (2): 26–33. doi:10.2307/3560403. JSTOR 3560403. PMID 348641.
  32. Srivastava AK, Sardana V, Prasad K, Behari M (March 2004). "Diagnostic dilemma in flaccid paralysis following anti-rabies vaccine". Neurol India. 52 (1): 132–3. PMID 15069272.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  33. Reece JF, Chawla SK (2006). "Control of rabies in Jaipur, India, by the sterilisation and vaccination of neighbourhood dogs". Vet Rec. 159 (12): 379–83. doi:10.1136/vr.159.12.379. PMID 16980523.
  34. "Compendium of Animal Rabies Prevention and Control" (PDF). National Association of State Public Health Veterinarians. 2007-12-31. Archived from the original (PDF) on 2010-07-12. Retrieved 2010-01-03.
  35. "Rabies in the U.S." Centers for Disease Control and Prevention (CDC). April 22, 2011. Retrieved December 31, 2011.
  36. "World Rabies Day". World Health Organization (WHO).
  37. "Rabies & Australian bat lyssavirus information sheet". Health.vic.gov.au. Archived from the original on 2011-08-18. Retrieved 2012-01-30.
  38. "Use of a Reduced (4-Dose) Vaccine Schedule for Postexposure Prophylaxis to Prevent Human Rabies". Centers for Disease Control and Prevention (CDC).
  39. "Rabies Post-Exposure Prophylaxis". Centers for Disease Control and Prevention (CDC). 2009-12-23. Retrieved 2010-01-30.
  40. Willoughby RE, Tieves KS, Hoffman GM, Ghanayem NS, Amlie-Lefond CM, Schwabe MJ, Chusid MJ, Rupprecht CE (June 2005). "Survival after treatment of rabies with induction of coma" (PDF). New England Journal of Medicine. 352 (24): 2508–14. doi:10.1056/NEJMoa050382. PMID 15958806.{{cite journal}}: CS1 maint: multiple names: authors list (link)
  41. Rodney Versus Death - Radiolab
  42. "Rabies". World Health Organization (WHO). September 2011. Retrieved 31 December 2011.
  43. "Rabies Registry". Medical College of Wisconsin. 2005. Retrieved 29 December 2009.