"ହିନ୍ଦୀ" ପୃଷ୍ଠାର ସଂସ୍କରଣ‌ଗୁଡ଼ିକ ମଧ୍ୟରେ ତଫାତ

ଉଇକିପିଡ଼ିଆ‌ରୁ
Content deleted Content added
ଟିକେ Bot: Migrating 140 interwiki links, now provided by Wikidata on Q1568
ଟିକେ fixing dead links
୯୮ କ ଧାଡ଼ି: ୯୮ କ ଧାଡ଼ି:
* [http://books.google.co.in/books?id=Ffl8GO7Cw5UC&printsec=frontcover#v=onepage&q=&f=false '''हिन्दी अनुसंधान'''] (गूगल पुस्तक ; लेखक - विजय पाल सिंह)
* [http://books.google.co.in/books?id=Ffl8GO7Cw5UC&printsec=frontcover#v=onepage&q=&f=false '''हिन्दी अनुसंधान'''] (गूगल पुस्तक ; लेखक - विजय पाल सिंह)
* [http://books.google.co.in/books?id=j3umF2zqe_wC&printsec=frontcover#v=onepage&q=&f=false राजभाषा हिन्दी] (गूगल पुस्तक ; लेखक - भोलानाथ तिवारी)
* [http://books.google.co.in/books?id=j3umF2zqe_wC&printsec=frontcover#v=onepage&q=&f=false राजभाषा हिन्दी] (गूगल पुस्तक ; लेखक - भोलानाथ तिवारी)
* [http://yeh-hai-germany.blogspot.com/ बसेरा - जर्मनी की एकमात्र हिन्दी पत्रिका] चिट्ठा
* [http://archive.is/20121216053442/yeh-hai-germany.blogspot.com/ बसेरा - जर्मनी की एकमात्र हिन्दी पत्रिका] चिट्ठा


{{ଭାରତର ଭାଷା}}
{{ଭାରତର ଭାଷା}}

୧୯:୧୮, ୨୯ ଅକ୍ଟୋବର ୨୦୧୩ ଅନୁସାରେ କରାଯାଇଥିବା ବଦଳ

ମାନକ ହିନ୍ଦୀ
मानक हिन्दी Mānak Hindī
Native toଭାରତ, ନେପାଳ, ମରିସସଆମେରିକା, ଇଲଣ୍ଡ, ସାଉଦି ଆରବ, ମାଲେସିଆ, ସିଙ୍ଗାପୁର, ଅଷ୍ତ୍ରେଲିଆ, ମିଆଁମାର, କାନାଡା, ପାକିସ୍ଥାନ, ଆଫଗାନିସ୍ଥାନ, ଦକ୍ଷିଣ ଆଫ୍ରିକା, ଉଗାଣ୍ଡା, ନିଉ ଜିଲାଣ୍ଡ
ଦେବନାଗରୀ
ଆଧିକାରିକ ସ୍ଥିତି
କେଉଁଠି ରାଜଭାଷା:
ଭାରତ
Regulated byକେନ୍ଦ୍ରୀୟ ହିନ୍ଦୀ ଡିରେକ୍ଟୋରେଟ(ଭାରତ)[୨]
ଭାଷା କୋଡ୍
ISO ୬୩୯-୧hi
ISO ୬୩୯-୨hin
ISO ୬୩୯-୩hin

ମାନକ ହିନ୍ଦୀ ବା ଆଧୁନିକ ମାନକ ହିନ୍ଦୀ (मानक हिन्दी), ନାଗେରୀ ହିନ୍ଦୀସାହିତ୍ୟ ହିନ୍ଦୀ ଏକ ମାନକ ଭାଷା ଓ ସଂସ୍କୃତ ଦ୍ଵାରା ପ୍ରଭାବିତ ।ଏହା ଦିଲ୍ଲୀଉତ୍ତର ପ୍ରଦେଶରେ କହାଯାଉଥିବା ମୂଳ ଖାରିବୋଲିରୁ ଜନ୍ମ ନେଇଅଛି । ଏହା ଭାରତ ସମ୍ବିଧାନରେ ଥିବା ୨୨ଟି ସରକାରୀ ଭାଷାରୁ ଗୋଟିଏ ।[୩][୪]

ସ୍ଵର ଶାସ୍ତ୍ର

ବିସ୍ତ୍ରୁତ ଲେଖା - ହିନ୍ଦୀ ସ୍ଵରବିଜ୍ଞାନ

ଦେବନାଗରୀ ଲିପି ରେ ହିନ୍ଦୀ ର ଧ୍ଵନି ସବୁ ଏହିପରି ଲେଖାଯାଏ :

ସ୍ଵର

ଏଇ ସ୍ଵର ଆଧୁନିକ ହିନ୍ଦୀ ପାଇଁ ଦିଆ ଯାଇଅଛି ।

ସ୍ଵରବର୍ଣ “प” ସହ ମାତ୍ରା ଆ.ପି.ଏ. ଉଚ୍ଚାରଣ "प्" ସହ ଉଚ୍ଚାରଣ IAST ସମାନ ଇଂରାଜୀ ସମାନ ହିନ୍ଦୀରେ ବଖାଣ
/ ə / / / a short or long en:Schwa: as the a in above or ago बीच का मध्य प्रसृत स्वर
पा / α: / / pα: / ā long en:Open back unrounded vowel: as the a in father दीर्घ विवृत पश्व प्रसृत स्वर
पि / i / / pi / i short en:close front unrounded vowel: as i in bit ह्रस्व संवृत अग्र प्रसृत स्वर
पी / i: / / pi: / ī long en:close front unrounded vowel: as i in machine दीर्घ संवृत अग्र प्रसृत स्वर
पु / u / / pu / u short en:close back rounded vowel: as u in put ह्रस्व संवृत पश्व वर्तुल स्वर
पू / u: / / pu: / ū long en:close back rounded vowel: as oo in school दीर्घ संवृत पश्व वर्तुल स्वर
पे / e: / / pe: / e long en:close-mid front unrounded vowel: as a in game (not a diphthong) दीर्घ अर्धसंवृत अग्र प्रसृत स्वर
पै / æ: / / pæ: / ai long en:near-open front unrounded vowel: as a in cat दीर्घ लगभग-विवृत अग्र प्रसृत स्वर
पो / ο: / / pο: / o long en:close-mid back rounded vowel: as o in tone (not a diphthong) दीर्घ अर्धसंवृत पश्व वर्तुल स्वर
पौ / ɔ: / / pɔ: / au long en:open-mid back rounded vowel: as au in caught दीर्घ अर्धविवृत पश्व वर्तुल स्वर
<none> <none> / ɛ / / / <none> short en:open-mid front unrounded vowel: as e in get ह्रस्व अर्धविवृत अग्र प्रसृत स्वर

ଆହୁରି ଦେଖନ୍ତୁ

ଦ୍ରଷ୍ଟବ୍ୟ

  1. Dhanesh Jain (2003). The Indo-Aryan languages. Routledge. p. 251. ISBN 9780700711307. {{cite book}}: Unknown parameter |coauthors= ignored (|author= suggested) (help)
  2. Central Hindi Directorate regulates the use of Devanagari script and Hindi spelling in India. Source: Central Hindi Directorate: Introduction
  3. The Union: Official Languages
  4. PDF from india.gov.in containing Articles 343 which states so

ବାହାର ଲିଙ୍କ