"ହିନ୍ଦୀ" ପୃଷ୍ଠାର ସଂସ୍କରଣଗୁଡ଼ିକ ମଧ୍ୟରେ ତଫାତ
Content deleted Content added
No edit summary ଟ୍ୟାଗସବୁ: ମୋବାଇଲ ସମ୍ପାଦନା ମୋବାଇଲ ୱେବ ବଦଳ |
Corrected ଟ୍ୟାଗସବୁ: ମୋବାଇଲ ସମ୍ପାଦନା ମୋବାଇଲ ୱେବ ବଦଳ |
||
୧ କ ଧାଡ଼ି: | ୧ କ ଧାଡ଼ି: | ||
{{ଛୋଟ|Hindi Language}} |
{{ଛୋଟ|Hindi Language}} |
||
{{Infobox Language |
{{Infobox Language |
||
|name=ମାନକ ହିନ୍ଦୀ |
|name= ହିନ୍ଦୀ <br> ମାନକ ହିନ୍ଦୀ |
||
|nativename= {{lang|hi|मानक हिन्दी}} ''Mānak Hindī'' |
|nativename= {{lang|hi|हिन्दी}} (''Hindī'') <br> {{lang|hi|मानक हिन्दी}} (''Mānak Hindī'') |
||
|caption= |
|caption= |
||
|image=Word Hindi in Devanagari.svg |
|image=Word Hindi in Devanagari.svg |
୨୨:୫୮, ୨୬ ନଭେମ୍ବର ୨୦୧୭ ଅନୁସାରେ କରାଯାଇଥିବା ବଦଳ
ହିନ୍ଦୀ ମାନକ ହିନ୍ଦୀ | |
---|---|
हिन्दी (Hindī) मानक हिन्दी (Mānak Hindī) | |
Native to | ଭାରତ, ନେପାଳ, ମରିସସ ଓ ଆମେରିକା, ଇଲଣ୍ଡ, ସାଉଦି ଆରବ, ମାଲେସିଆ, ସିଙ୍ଗାପୁର, ଅଷ୍ତ୍ରେଲିଆ, ମିଆଁମାର, କାନାଡା, ପାକିସ୍ଥାନ, ଆଫଗାନିସ୍ଥାନ, ଦକ୍ଷିଣ ଆଫ୍ରିକା, ଉଗାଣ୍ଡା, ନିଉ ଜିଲାଣ୍ଡ |
ଇଣ୍ଡୋ-ଇଉରୋପିଆନ
| |
ଦେବନାଗରୀ | |
ଆଧିକାରିକ ସ୍ଥିତି | |
କେଉଁଠି ରାଜଭାଷା: | ଭାରତ |
Regulated by | କେନ୍ଦ୍ରୀୟ ହିନ୍ଦୀ ଡିରେକ୍ଟୋରେଟ(ଭାରତ)[୨] |
ଭାଷା କୋଡ୍ | |
ISO ୬୩୯-୧ | hi |
ISO ୬୩୯-୨ | hin |
ISO ୬୩୯-୩ | hin |
ମାନକ ହିନ୍ଦୀ ବା ଆଧୁନିକ ମାନକ ହିନ୍ଦୀ (मानक हिन्दी), ନାଗେରୀ ହିନ୍ଦୀ ଓ ସାହିତ୍ୟ ହିନ୍ଦୀ ଏକ ମାନକ ଭାଷା ଓ ସଂସ୍କୃତଦ୍ଵାରା ପ୍ରଭାବିତ ।ଏହା ଦିଲ୍ଲୀ ଓ ଉତ୍ତର ପ୍ରଦେଶରେ କହାଯାଉଥିବା ମୂଳ ଖାରିବୋଲିରୁ ଜନ୍ମ ନେଇଅଛି । ଏହା ଭାରତ ସମ୍ବିଧାନରେ ଥିବା ୨୨ଟି ସରକାରୀ ଭାଷାରୁ ଗୋଟିଏ ।[୩][୪]
ସ୍ଵର ଶାସ୍ତ୍ର
ବିସ୍ତ୍ରୁତ ଲେଖା - ହିନ୍ଦୀ ସ୍ଵରବିଜ୍ଞାନ
ଦେବନାଗରୀ ଲିପିରେ ହିନ୍ଦୀର ଧ୍ଵନି ସବୁ ଏହିପରି ଲେଖାଯାଏ :
ସ୍ଵର
ଏଇ ସ୍ଵର ଆଧୁନିକ ହିନ୍ଦୀ ପାଇଁ ଦିଆ ଯାଇଅଛି ।
ସ୍ଵରବର୍ଣ | “प” ସହ ମାତ୍ରା | ଆ.ପି.ଏ. ଉଚ୍ଚାରଣ | "प्" ସହ ଉଚ୍ଚାରଣ | IAST ସମାନ | ଇଂରାଜୀ ସମାନ | ହିନ୍ଦୀରେ ବଖାଣ |
---|---|---|---|---|---|---|
अ | प | / ə / | / pə / | a | short or long en:Schwa: as the a in above or ago | बीच का मध्य प्रसृत स्वर |
आ | पा | / α: / | / pα: / | ā | long en:Open back unrounded vowel: as the a in father | दीर्घ विवृत पश्व प्रसृत स्वर |
इ | पि | / i / | / pi / | i | short en:close front unrounded vowel: as i in bit | ह्रस्व संवृत अग्र प्रसृत स्वर |
ई | पी | / i: / | / pi: / | ī | long en:close front unrounded vowel: as i in machine | दीर्घ संवृत अग्र प्रसृत स्वर |
उ | पु | / u / | / pu / | u | short en:close back rounded vowel: as u in put | ह्रस्व संवृत पश्व वर्तुल स्वर |
ऊ | पू | / u: / | / pu: / | ū | long en:close back rounded vowel: as oo in school | दीर्घ संवृत पश्व वर्तुल स्वर |
ए | पे | / e: / | / pe: / | e | long en:close-mid front unrounded vowel: as a in game (not a diphthong) | दीर्घ अर्धसंवृत अग्र प्रसृत स्वर |
ऐ | पै | / æ: / | / pæ: / | ai | long en:near-open front unrounded vowel: as a in cat | दीर्घ लगभग-विवृत अग्र प्रसृत स्वर |
ओ | पो | / ο: / | / pο: / | o | long en:close-mid back rounded vowel: as o in tone (not a diphthong) | दीर्घ अर्धसंवृत पश्व वर्तुल स्वर |
औ | पौ | / ɔ: / | / pɔ: / | au | long en:open-mid back rounded vowel: as au in caught | दीर्घ अर्धविवृत पश्व वर्तुल स्वर |
<none> | <none> | / ɛ / | / pɛ / | <none> | short en:open-mid front unrounded vowel: as e in get | ह्रस्व अर्धविवृत अग्र प्रसृत स्वर |
ଆହୁରି ଦେଖନ୍ତୁ
ଦ୍ରଷ୍ଟବ୍ୟ
- ↑ Dhanesh Jain (2003). The Indo-Aryan languages. Routledge. p. 251. ISBN 9780700711307.
{{cite book}}
: Unknown parameter|coauthors=
ignored (|author=
suggested) (help) - ↑ Central Hindi Directorate regulates the use of Devanagari script and Hindi spelling in India. Source: Central Hindi Directorate: Introduction
- ↑ The Union: Official Languages
- ↑ PDF from india.gov.in containing Articles 343 which states so